Nakladatelství

Benátky, Lucca, Aquilea

Cestování a listování

ISBN: 978-80-7564-000-0

Formát: 12X19 cm, brož. vaz., 180 str.

Rok vydání: 2016 (1. vydání)

Cena: 259,- Kč

Edice: edice Eseje: sv. č. 23

EAN: 9788075640000

Grafická úprava: Petr Krejzek, ReDesign

Benátky, Lucca a Aquilea, tři italská města, v nichž pobýval a zanechal stopu král Karel IV., k jehož jubileu kniha známého esejisty Josefa Kroutvora vychází. Čtivě psaná studie poslouží dobře i jako netypický bedekr.

Autor vzdává pomyslný poetický i historiografický hold slavnému městu na laguně, které odedávna fungovalo jako důležitý bod na mapě světového umění a kultury.Prochází Benátkami jako zvídavý divák, jako citlivý pozorovatel, jako milovník všeho periferního, žijícího svébytnou magií místa; v neposlední řadě pak i jako zasvěcený čtenář a znalec dějin výtvarného umění, který si do města přijíždí nabyté vědomosti prožít na vlastní kůži.

Když král Jan Lucemburský urovnal znesvářené poměry v toskánské Lucce, slíbil místním ochranu, mír a klid potřebný pro život, přísahalo město věrnost nejen Janovi, ale i jeho prvorozenému synu Karlovi a všem jeho po­tomkům. Tak se Lucca stala dědičnou signorií Lu­cemburků, a nebyla to jen pouhá formalita. Lucca byla pro Karla IV. prvním mís­tem, kde si mohl v praxi vyzkoušet své vladařské schopnosti a zde dal český král dokonce razit vlastní mince, půlgroše a haléře s českým lvem. S pobytem Karla IV. v Toskansku je také spojeno založení předsunuté pevnosti Montecar­lo, pojmenované na jeho počest.

Návštěvník, který dnes zavítá do Aquileje, malého provinčního městečka v severní Itálii, sotva uvě­ří tomu, že se zde nacházel významný říční přístav obklopený výstavním městem. Po řece ani stopy, ta byla už za císaře Juliána odvedena jinam, jen skrom­ný potůček, zasypané přístavní doky a rampy připo­mínají existenci kdysi živého obchodního centra. Střed města tvořilo fó;rum, jehož kolonáda byla po archeologickém průzkumu zčásti obnovena. V okolí se zachovaly základy tržnice a zbytky patricijských domů, jejichž součástí byly domácí oratoře s mozai­kovou dlažbou. V době největšího rozkvětu, kolem prvního století našeho letopočtu, měla Aquilea asi sto tisíc obyvatel a byla právem nazývána „východní branou“ Itálie. To, co ale jinde nenajdeme, jsou památky z doby raného křesťanství: baptisterium a bazilika s úžasnými mozaikami, symboly a biblickými výjevy. Svého času, po dobro­družném útěku ze zajetí na benátské lodi, nalezne Karel IV. dočasný azyl právě v Aquileji a je přijat patriarchou baziliky s poctami, za vyzvánění zvonů.

Zpět   |   Nahoru

Novinky

Praha mizerná

Josef Kroutvor

Noc z olova

Hans Henny Jahnn

Zpoždění

Lubomír Martínek

Divůtajný Marimbo

Vít Kremlička